Kulturní akce

 

Autobus odměn opět vyrazil …


     Dnešní pondělní ráno (13. 3. 2017) začalo jinak. Ne všichni studenti vchází do dveří školních budov, někteří se scházejí na parkovišti a čekají na autobus. Tentokráte vybraní zástupci tříd vyráží do Mladé Boleslavi – 42 studentů s dvěma vyučujícími českého jazyka. Čeká je „Byl to skřivan“, hra Ephraima Kishona, židovského spisovatele cca 50 humoristických a satirických titulů.  Sám autor o komedii říká: „Je to hra psaná pro lidi, kteří si váží Shakespeara a mají na manželství stejný názor jako já: bylo vynalezeno především a hlavně pro ženy. Proto bych navrhoval, aby manželství uzavíraly ženy a muži ne. Moje komedie je o pekelném manželství Romea a Julie, za osobní účasti Shakespeara, který se na to nemůže dívat.“
     Hru, v níž hrají čtyři lidé (někteří více rolí), režíroval Jiří Bábek. Premiéru v mladoboleslavském divadle měla v pátek 10. 3. 2017. S Romeem a Julií se setkáváme po 30 letech manželství v komedii o tom, co může manželství udělat z nesmrtelné lásky. Romeo (Petr Bucháček) a Julie (Karolina Frydecká) před lety jen těsně unikli smrti v hrobce, kde vrcholil příběh jejich mladé lásky. Na scénu se vrací sám Shakespeare (Luděk Jiřík), neb se kvůli někdejším milencům obrací v hrobě, zároveň si klade otázku, zda i sebehorší život není lepší než být mrtvou legendou.
     Komedie může také vést k zamyšlení nad autorovými slovy: „Svět je krásný a jedinečný. Jediné, co je nepochopitelné je to, co dělají lidé.“
     A nad čím budou přemýšlet ti, kteří patřili k oceněným za svou práci ve školním roce? To zřejmě ukáže čas :-)

Foto zde.

 

Literapoint letos již počtvrté

Literární pásmo Voskovec a Werich
  Jedná se již o čtvrtý díl nám známého Literárního pásma tentokrát zaměřeného právě na Voskovce a Wericha, známé české divadelní herce též dramatiky, kteří kupříkladu vystupovali v pražském avantgardním divadle tzv. „Osvobozeném divadle“.
  Akce pro nás byla uspořádána Mgr. Marií Dušátkovou ze společnosti „Literapoint“, kteří pro nás pořádají besedu po několikáté. V předchozích dílech jsme se dozvěděly například informace ze života K.H Máchy, Bohumila Hrabala, nebo také Karla Čapka. Časová pásma jednotlivých literárních pásem byla plně nabita příjemnými 60 minutami, což je dle mého názoru ideální čas, za který se člověk hodně dozví, naučí a není pro něj náročné udržet pozornost a také se dost pobaví.
Přednášku o Voskovci a Werichovi bych hodnotil kladně, i když byl zde malý nedostatek, který mě chvilkami mírně „iritoval“ , a to, že nám bylo přednášeno v době, kdy v pozadí hrála hudba a nebylo moc rozumět. Ale tohle bych označil jako jediný nedostatek, který jsem zaznamenal. Jinak jsem se dozvěděl spousty nových informací, které byly podány pro mě „odpočinkově“, mohl jsem se soustředit jenom na jednu věc a zapamatovat si vše, co se odehrávalo a o čem se hovořilo. Program byl také doplněn krátkými sestřihy humorných scén a „gifů“.
Na závěr krásné zakončení prezentace jsme měli možnost si zkusit klobouky z doby 1. republiky a popřípadě se v nich vyfotit.
Závěrem bych chtěl poděkovat naší paní učitelce za to, že jsem se mohl zúčastnit. A také škole, že nám dala prostor se tyto informace dozvědět.
David Hami, HE3

 

I "konce roku" mohou mnohé z nás překvapit

Do hlubin učňovy duše

31. květen 2016. Čeká mě předávání posledních vysvědčení žákům oborů Číšník a Prodavač – třídě ČR 3. Je to trochu jiné než jindy. Budu jim předávat vysvědčení doma na naší malé farmě v Písečné. Sami si to vymysleli a domluvili tuto variantu i s panem ředitelem. „Co asi mají za lubem?“ vrtá mi hlavou. Vracím se zpátky ke třem rokům, které jsme společně strávili – já, třídní učitelka, a oni, žáci SOŠ a SOU Česká Lípa. Tři roky učitelského snažení, často pocit marnosti. Věčné: „Kde máš omluvenky? Proč jsi zase kouřil před školou? Kdo se chce vyučit, já nebo ty? Ulož ten mobil. ...“
I když vždycky tuším, že tam někde v nich je to, proč stále dělám tuto práci, přece někdy pochybuji. Je to možné, že je tady generace, která nechápe, že my učitelé to s nimi myslíme dobře a chceme jim v životě pomoci nastoupit zodpovědně a dospěle na cestu, kde už všechno budou mít v rukou jenom oni sami? Proč se mnou stále bojují?
A teď sedíme všichni v Písečné a čekáme na dvě opozdilé žačky. „Už jsou tady,“ s těmito slovy se všichni hrnou k vrátkům a já za nimi.  To, co následovalo, mi doslova vyrazilo dech. Co to ty dvě schovávají, proč se všichni usmívají jinak než dřív?
Pak přijdou a předají mi dárek, který mohou vymyslet jenom ti, kteří mě mají opravdu rádi. Malou živou ovečku. A k tomu dopis, ve kterém mi děkují za společné tři roky. V tu chvíli nemám slov.
Pak nás čeká ještě další společná cesta – jdeme pěšky zpátky do České Lípy. Maminka jedné žačky – další překvápko (vřelé díky, paní Dvořáková) - nás totiž všechny pozvala do své pizzerie - na co jiného než na pizzu. A tak jdeme a já se na všechny dívám taky trochu jinak než dřív. A najednou vidím to, co vidět potřebuju:  „Nebojte se, stále jsme tu my žáci, kteří mají dobrou duši, jenom to neumíme nějak dát najevo. Klopýtali jsme, ale kdo v životě nezakopl? I my Vás máme rádi, jenom občas kolem sebe kopeme. Proč? To často ani sami nevíme. Ale nebojte se o nás. Jsme fakt už dospělí a samostatní.“
Najednou už to nejsou jenom třeťáci, ale moji třeťáci. Díky nim se zase budu těšit do práce, která je opravdu čím dál těžší. Ale nakonec, kde jinde se vám  může stát, že nahlédnete až do hlubin lidské duše?
A proto: „Moje teď už bývalá třído, ČR 3, slyšte mé DÍKY VÁM, že jste mě přesvědčili
o smyslu mé práce. Nezapomenu na Vás. Nakonec mi vás všechny ještě dlouho bude připomínat to milé zvířátko, které jste pojmenovali Čérka (jako ČR 3).“
Vlasta Skočovská

Foto ovečky zde.  Foto třídy zde.

 

Svět knihy

Je pátek 13.! Pátek 13. května 2016. Někdo se vyděsil, někdo byl zvědav, co se v tento den přihodí. Někdo nenašel odvahu s námi vyjet za brány České Lípy. Vypravili jsme se, tedy studenti čtyř oborů (Ekologie  a životní prostředí, Hotelnictví, Mechanik elektrotechnik, Podnikání), tří tříd rozličného věku (HE3, ME1, P1), na veletrh pro nás naprosto nezvyklý a netradiční -  22. mezinárodní knižní veletrh a literární festival - do Prahy (Výstaviště Praha - Holešovice). Dopředu jsme od obou paní učitelek (L. Brychová, J. Janoušková) dostali vytištěný program celého veletrhu s vyznačenými zajímavými akcemi právě v pátek. V den D k tomu přibyl seznam otázek, na něž jsme měli vypátrat odpovědi. Seznámili jsme se s řadou nakladatelství, zjistili, jak dlouho na trhu působí a s čím se letos mohou pochlubit. A protože jsme si hráli na novináře a měli napsat reportáž, tak jsme se vydali po zajímavostech. Někoho lákal komis, někoho fascinovala osobnost Karla IV. a vydal se po jeho stopách. Někdo zjistil, komu a proč se uděluje Cena Jiřího Theinera. Mohli jsme zavítat na autorská čtení, scénické čtení ze severské literatury (popř. ochutnat severské speciality), besedy, autogramiády (velká fronta stála zejména u stolu pana J. Gaardera s knihou Sophiin svět), ... Paní učitelky se těšily na vše, co se týkalo čestného hosta - severských zemí. Mohli jsme vidět i některé herecké hvězdy. 

A co na to pátek 13.? Taky nám ukázal své drápky - komplikace s autobusem, dlouhá fronta na vstupenky pro školy, obava ze ztráty obou našich učitelek, které v dlouhé frontě nebyly vidět ... Dobrá nálada nás však neopustila.

Foto zde.

Foto zde.

 

Ani spolu, ani bez sebe

Dne 25. 4. 2016 se naše parta vypravila do Prahy, tentokráte do divadla Kalich na francouzskou komedii Ani spolu, ani bez sebe (autor Fabrice Roger-Lacan). Mezi pedagogy byla i skupina studentů posledních ročníků, kteří byli před maturitou odměněni vstupenkou. Mezi lidmi v autobuse bychom našli všechny generace. A všechny se výborně bavily - velkou zásluhu na tom měli hlavní protagonisté Jana Paulová a David Suchařípa. Komedie vypráví o sousedech, jejichž byty dělí jen pár metrů chodby, ale oni sami mají k sobě na kilometry daleko. Ona - renomovaná psycholožka, on - manažer marketingu. Shodnout se dokážou jen na tom, že toho druhého nemůžou vystát. Pod každodenními slovními přestřelkami prosvítá cit, který si oba dva zprvu odmítají přiznat. Dva pohled na svět, mužský a ženský, humor, který Vás nemůže nechat na pokoji. 

Smích patří k nejdůležitějším věcem v životě. Přišel v pravou chvíli - všichni máme před sebou náročné dny spojené se zakončením studia i školního roku.

Foto zde.

Pozitivní komunikace ve škole

V pátek 8. dubna 2016 jsme se vypravili do našeho již oblíbeného Maxova, kde nás tentokráte čekalo téma Pozitivní komunikace ve škole, kam za námi přijela lektorka Mgr. Monika Kulová Skokanová. Čekalo nás několik hodin společného rozjímání nad možnostmi využití pozitivní komunikace a jejich metod při vyučování, v komunikasi s žáky, rodiči, kolegy, nadřízenými.

Foto zde.

 

Autobus odměn

Kdy?  30.3.2015

Kde? Divadlo Na Fidlovačce, Praha

Co? B. Němcová: Babička

Poslední březnové dny - větrno, deštivo, ale dobrá nálada v autobuse. Opět se vydáváme na pražskou Fidlovačku na dopolední představení. Tentokráte nás čeká Babička v režii Jana Jirků. Eliška Balzerová v hlavní roli splnila naše očekávání - byla úžasná.  Zářila z ní moudrost obyčejného člověka. I další herecké obsazení nás okouzlilo. Tajuplnost Barunky, která zahajuje jakoby dětskou říkankou: "Štěstí - neštěstí - láska - manželství - kytička - hubička - dítě - smrt," jež si brouká do rytmu švihadla. Osamělost a divokost Viktorky.  Příběh Kristly a Jakuba. Moudrá a dobrosrdečná kněžna. Hortenzie a její éteričnost.Ženy - láska, štěstí, kouzlo, lidské zoufalství, bolest, smíření .... Láska nás obklopovala - mateřská, milenecká, osudová, šťastná, tragická, naplněná, nenaplněná ... nesmrtelná. 

A závěrem ať nás inspirují babiččina slova v každodenním životě: " Manželství může býti nebem, kde je láska a vzájemná úcta, mění se však v peklo, jakmile klesne ke sprostotě."

Foto   zde.

 

Žáci SOŠ a SOU 28. října v německé televizi

Partnerství mezi SOŠ a SOU 28. října a BSZ Bautzen má již více než desetiletou tradici. Žáci a vyučující si vyměňují zkušenosti v oborech, které se na obou školách v příhraničním regionu vyučují. Kromě obohacení výuky i praxe se navazují přátelství a především získávají kontakty a možnosti pracovních příležitostí.
Že jsou naši žáci do praxe dobře připraveni, dokázali 22.9.2014 na mezinárodním projektovém dni v Budyšíně, kde se ve smíšených družstvech utkali spolu s německými a polskými kolegy v kuchařském souboji. O atraktivnosti akce svědčí účast německé televizní stanice MDR.
Kadeřnice a kadeřníci se mezitím úspěšně zúčastnili rovněž ve smíšených družstvech zajímavého workshopu.
Pohostinství německým partnerům oplatili 6.10.2014 při projektovém dni v České Lípě, kdy na cukrářské dílně prováděli kouzla s čokoládou. Vzhledem k tomu, že na německé škole není specializovaný obor cukrář, je o tuto činnost vždy obrovský zájem jak ze strany německých pekařů, tak kuchařů.
I když jde hlavně o aktivity v oblasti odborného výcviku, důležitý je aspekt využití cizích jazyků (německého a anglického) v praxi. Žáci tak dokazují, že certifikát, který dostanou s výučním listem není jen pouhým „kusem papíru“, ale svědčí o tom, že se v rámci Evropské unie ve svém oboru domluví a mohou si zde najít zaměstnání.
PhDr. Elena Dobšinská Fabianová, učitelka německého jazyka

Příloha                                                                    zde.

 

Starší akce

Autobus odměn - 4.2.2013, Divadlo Na Fidlovačce, J.N. Nestroy: Dům čtyř letor   zde.

Olympiáda z českého jazyka - pořadí                     zde.

Divadlo Klauniky Brno - Don Quijote de la Ancha  zde.

Olympiáda z českého jazyka - pořadí                     zde.

Olympiáda z českého jazyka - foto                         zde.

Turnaj ve scrabblu - pořadí                                    zde.

Turnaj ve scrabblu - foto                                        zde.

Kino Crystal - Občanský průkaz                             zde.

EGO5. - Člověk a média. Rozhlas a tisk                 zde.